Jak to všechno začalo
Maxík je pravděpodně kříženec Čivavy, Jezevčíka a Pražského krysaříka.
Byl rok 2002 a měli jsme doma našeho ročního kocoura Mikeše. Byl to nádherný černý kocour s bílou náprsenkou. Měli jsme ho všichni moc rádi. Potom jednou jsme se rozhodli, že bude lepší když ho necháme vykastrovat. A tak v den kdy přišel ještě celý oblbnutý z narkózy a vůbec si nás nevšímal. Hned druhý den na to jsme sklízeli kytky na našem balkóně a nevšimli jsme si, že nám tam dělá společnost náš Mikeš. Když jsme vše uklidili tak jsme zavřeli balkón a šli jsme po svým, ještě jsme se ujišťovali jestli náš čtyřnohý kamarád odkráčel s námi. Okolo druhý hodiny jsme volali Mikeše k obídku , ale Mikeš nikde. Prohledávali jsme všechno skříně i ty jeho nejoblíbenější schovávačky, ale Mikeš nikde nebyl. Proto jsme rychle sedli k počítači a už jsme tiskli letáčky, že postrádáme černého kocoura s bílou náprsenkou slyšící na jméno, protože jsme si domysleli, že mohl vyskočit z balkónu. Naštěstí, že bydlíme v prvním patře. Když jsme všechny letáčky rozvěsili, sedli jsme k telefonu a čekali a doufali, že telefon zazvoní. Dlouho nic a najednou zvoní telefon. Urychleně jsme ho zvedli a v telefonu mluvili dvě holky že našli Mikeše pod našim balkónem v garáži, ale že ho už odvezli do útulku. Obvolali jsme všechny útulky, ale po Mikešovi nikde ani stopa. A od té doby jsme Mikeše neviděli. Měsíc na to jsme se rozhodli pořídit si pejska. Hledali jsme ve všech inzerátech krátkosrstou Čivavu, ale všude nabízeli bez papírovou Čivavu za 5000,- a víc a to jsme si v té době nemohli dovolit, ale najednou mamka našla čivavu za 3500,-. Tak jsme volali a pro Maxíka jsme si jeli až do Českých Budějovic. Přijeli jsme vzali jsme Maxíka a jeli jsme domů. Když jsme přišli k veterináři ,řekl nám, že to není čistokrevná čivava ale voříšek křížený pravděpodobně s Čivavou, Pražským krysaříkem, Jezevčíkem. My jsme před tím vůbec neměli žádné zkušenosti. A tak jsme přišli o 3500,- , ale Maxík nám za to stál.
Maxík